Prácheňská dešťová

Prácheň bičují provazy lijavce,
jeden o druhý se tříští i prolínají
tisíce kruhů na říční hladině.

Náhonem běží vlny,
kaluže zaplňují cestu v lesoparku.

Nemáš-li pršiplášť,
ani sto lesních duchů a víl
tě nezachrání.

Na přímluvy ke svatému Petru,
na modlitby v prácheňském kostelíku
u bočního oltáře svatého Vojtěcha,
jak to vypadá,
je pozdě již.

Ty bláznivý tuláku v lijáku,
teď už nic nezměníš!

(Složeno v sobotu 17. 8. 2024 na cestě kolem Otavy z Velkých Hydčic do Horažďovic)