Se sluncem v zádech zase jdou
oblačné ovce oblohou.
Kráčí nad hlavou
modrou dálavou.
Vidí pole, křoví.
Kampak táhnou? Kdo ví?
Nekonečnou cestou
přes louku i město,
přes řeku i bor
míří za obzor.
Se sluncem v zádech zase jdou
oblačné ovce oblohou.
Z košatého stromu
u malého domu
zazpívá jim pták.
Jdou si jenom tak.
Sledují nás tiše
z té nebeské výše,
celý dlouhý čas
pozorují nás.
Se sluncem v zádech zase jdou
oblačné ovce oblohou.
neděle 24. února 2019
sobota 16. února 2019
Ranní mráz
Vzduchem krouží havrani.
Koruny jsou plné jíní,
bělají se jako sníh.
Ranní mráz se ještě činí.
Bíle svítí stromoví:
břízy, lípy, topoly.
Pomalu, jen pomalu
mlha stoupá z údolí.
Ze všech stromů prší,
sílí slunce zář,
paprsky teplými
hladí moji tvář.
Jinovatka taje,
mlhy ustupují.
Po blankytu nebe
bílé šmouhy plují.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
Nedávno přišla mojí mami e-mailem pozvánka na akci zvanou Čtení na faře. Konat se mělo dnes od 11:30 na faře poblíž benáteckého kostela sv....
-
V jakémsi městě, na velkém náměstí, dav lidí na autobus čeká a s nimi i já. Vůz přijíždí, já však na poslední chvíli řeknu si, že nenastoupí...
-
Milí čtenáři, pravděpodobně jste už slyšeli (nebo četli) o tom, že se poblíž Benátek nad Jizerou už nějaký čas vyskytují zubři. Ve čtvrte...