Malíř

Stal jsem se malířem,
barvitě ztvárňujícím krajiny a zátiší,
který však odhodil paletu,
rozlámal štětec
a za svůj nástroj jediný
pojal obyčejné slovo.

Stal jsem se kacířem,
jenž proplouvá mezi proudy názorů,
jediným domněle správným nesvázán,
a o záležitostech některých
dovoluje si nic nevědět.
Kacířem, velebícím stejně Matku Zemi
jako Boha a jméno Ježíšovo.

Stal jsem se dospělým mužem,
a přece o sobě stále všechno nevím,
přece jsem sobě sám trochu záhadou.

Co ještě stát se ze mě může?

Znám svět i sebe málo.
Jsem kdosi věčně putující,
jsem kdosi věčně tápající,
jsem kdosi věčně hledající
někde na půli cesty
mezi horskou poustevnou
a gotickou katedrálou.