těm zvonkům na stráni, v lese?
Odešel tiše,
a tak nic nedovíme se.
Vysvitlo slunce.
Větve jen slabě šumí.
Ztraceným slovům deště
sotva kdo porozumí.
(19. 7. 2019)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Tam, kde se do lesa vchází, pár bíle rozkvetlých stromů stojí, pár trnek a planých jabloní. Po bílém kvítí vítr zavoní. Kráčím pěšinkou v p... -
V jarním deštíku pod modrým paraplíčkem na chvíli se městu vzdaluji. K domům zády, odcházím do polí úvozem, kde rozkvétají trnky, kde se bř... -
Podmračeno, a přece, jak si jdu roklinou, zeleně září koberec z trávy a býlí na strmých stráních. Míjím bílé, žluté, ...
Žádné komentáře:
Okomentovat