(báseň z mé včerejší odpolední vycházky)
Za větrnou pustinou
obzory jsou zamžené.
Poslední, co uvidíš:
háje zlatě zbarvené.
Přes úvozy, kopce,
všechna pole širá
pan Podzim svůj mlžný
závoj rozestírá.
Zlaté slunce podzimní
k západu se schyluje,
rudou záři, sivý stín
do stromoví maluje.
pondělí 8. října 2018
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
-
Co pošeptal déšť těm zvonkům na stráni, v lese? Odešel tiše, a tak nic nedovíme se. Vysvitlo slunce. Větve jen slabě šumí. Ztr... -
"Co děláš, když jsi smutný?" Tento dotaz, položený loni v září jistou dámou z obecenstva v Divadle Kampa, mě vážně přivedl do r...
