padá voda z nebe.
Padající vláhou
se každý kámen dlažební
na zámeckém nádvoří
v tiché době večerní
perleťově blýská.
Socha ženy s hrozny vína
hledí k temným výškám.
(23. 12. 2018)
 |
 |
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Chodím po písku pláží dokola obklopených lesem. Borovice, břízy, vrby, někde topoly, za nimi se lehce vlní hladina zelených tůní, houpe se v... -
Podmračeno, a přece, jak si jdu roklinou, zeleně září koberec z trávy a býlí na strmých stráních. Míjím bílé, žluté, ... -
Můj les se proměnil. (Troufám si ho označit za svůj, neboť není skoro ani jediný den, kdy bych do tohoto malého ráje v podzámčí nezavítal.)...
Žádné komentáře:
Okomentovat