Spatřil jsem duhu.
Divukrásná byla,
nad polem zeleným
barvami zazářila.
Hnal jsem se za ní
jak pošetilý!
Zhasla mi zakrátko,
v pouhé chvíli.
Ty pestrý přelude!
Se sluncem stvořil tě déšť.
Kdo běží za tebou,
tomu se rozplyneš.
"Prodli, okamžiku!
Aspoň chvíli stůj ..."
Zbožné přání.
Duhový přízrak můj
nepočkal chvilku ani.
(10. 3. 2019)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Chodím po písku pláží dokola obklopených lesem. Borovice, břízy, vrby, někde topoly, za nimi se lehce vlní hladina zelených tůní, houpe se v... -
V úterý 6. 11. jsme já a moje máma po dlouhé době na Signál rádiu, které často posloucháme, zase něco vyhráli. A po čase ještě delším v tom... -
Můj les se proměnil. (Troufám si ho označit za svůj, neboť není skoro ani jediný den, kdy bych do tohoto malého ráje v podzámčí nezavítal.)...
Děkuji Vojto. Každé slovo, každé písmenko hladí Duši... A dodává víru a odvahu věřit na Zázraky a zahání chmury.
OdpovědětVymazat