Spatřil jsem duhu.
Divukrásná byla,
nad polem zeleným
barvami zazářila.
Hnal jsem se za ní
jak pošetilý!
Zhasla mi zakrátko,
v pouhé chvíli.
Ty pestrý přelude!
Se sluncem stvořil tě déšť.
Kdo běží za tebou,
tomu se rozplyneš.
"Prodli, okamžiku!
Aspoň chvíli stůj ..."
Zbožné přání.
Duhový přízrak můj
nepočkal chvilku ani.
(10. 3. 2019)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Rezavě hnědé a žluté listí zaválo všechny stráně i cesty. Zdá se svítit tak, až přechází ti zrak; září jak zlato a měď. B...
-
Jedno malé životní ohlédnutí. Ještě ve dvaceti jsem nebyl vůbec ochoten připustit, že jsem jiný než ostatní. Nicméně, kvůli různým těžkos...
-
Dotknout se vln, jež vítr žene. Dotknout se vln, v nichž oblaka se odráží, či jen fotografií je zachytit... Tisknu spoušť. Pak dále musím jí...
Děkuji Vojto. Každé slovo, každé písmenko hladí Duši... A dodává víru a odvahu věřit na Zázraky a zahání chmury.
OdpovědětVymazat